Les oběšených lišek (Arto Paasilinna)

ANOTACE: Hrdiny dalšího románu oblíbeného finského humoristy jsou dva muži a jedna žena, které osud svede dohromady v kruté, ale krásné laponské zimě. Profesionální zločinec a darebák Oiva Juntunen ukrývá v Laponsku kradené australské zlato, aby se o ně nemusel dělit s kumpány, jež nezodpovědný švédský král předčasně propustil z vězení. Major finské armády Sulo Armas Remes, trpící závislostí na pomerančovém likéru, je přinucen vzít si roční dovolenou, aby se vyléčil z alkoholismu.

 Do odlehlé chalupy, v níž se oba muži ukrývají, jednoho dne zabloudí devadesátiletá Laponka Naska Mosnikoffová - utekla z domova, protože se nechce dát zavřít do domova důchodců. Románem se mihnou i další pozoruhodné postavy: sobí policista Hurskainen, který se chytne do pasti na lišky a málem zahyne, dvě luxusní švédské prostitutky, marketinkový poradce a mnohonásobný vrah Hemmo Siira... Bouřlivě humoristický román je zároveň oslavou lidské odvahy.

Oiva Juntunen je povoláním profesionální lupič. Nemá žádné svědomí a podle jeho slov by: "Okradl klidně i čerstvě truchlící vdovu." Oiva od svého synovce z Austrálie dostane tip na loď, která přiváží do Osla zlaté pruty. Oiva vymyslí společně se dvěma kumpány (Siirou a Mlátičkou Sutinenem) plán, kdy Siira se Sutinenem pár prutů ukradnou a nechají se zavřít do vězení. Za to mají dostat slušný podíl z ukradeného zlata. Oiva si však chce ponechat všechen lup a tak když je Siira po pár letech propuštěn za dobré chování, Oiva sestaví plán a nechá ho znovu zavřít do vězení. Aby se ukryl před kumpány, po pár nepodařených pokusech nachází úkryt v opuštěném domku v Laponských lesích. 

Ve stejné době má major Remes pocit, že jeho práce ho již nebaví a stejně tak i jeho manželství. Vezme si tedy roční dovolenou, ženu pošle do Španělska a sám se uchýlí do Laponska, kde se ze určitých okolností dostává na stejné místo, kde se usadil Oiva Juntunen. Rozhodnou se dát dům dohromady a major se stává zaměstnancem Oivi Juntunena, který ho platí penězi ze zlata, které ukrývá nedaleko domu. 

Později se k této dvojici ještě přidá devadesátiletá stařenka Naska, která uteče při převozu do domova důchodců. Společně zažívá tato skupina lidí několik měsíců hezké chvíle, které jim spestřují další postavy jako třeba dvě švédské prostitutky, liška Pětistovka, kocour Jermakki nebo také téměř oběšený sobí policista Hurskainen.

Vlastně ani nevím, co k této knize více dodat. Bylo to moje první setkání s tímto autorem a první pokus o čtení humorné knihy. Moc jsem se tedy nesmál, nanejvýš jsem se párkrát pousmál a na konci knihy se mi chtělo téměř brečet. To ale neznamená, že jde o špatnou knihu. Příběh je jednoduchý s milými postavami a čte se velmi rychle. Pokud mě mé smysly neklamou, nese v sobě kniha i odkazy na Paasilinnovi knihy Autobus sebevrahů a Zajícův rok, což se mi líbilo. Mám rád, když jsou knihy spolu propojené, i když je to jen takto v náznacích. 

HODNOCENÍ:  70%

Patříte mezi fanoušky humorných knih ?? U které jste se naposledy opravdu nasmáli ?? Doporučte !!

Deset malých černoušků (Agatha Christie)

ANOTACE: V neúprosném rytmu známého popěvku tu černoušků ubývá stejně jako hostů v luxusním sídle na ostrově, bouří odříznutém od světa. Jakási ďábelská síla žene podle předem připraveného plánu jednoho po druhém do záhuby, až nezbude žádný. Kam však zmizel vrah? Napínavá detektivka, která se dočkala několika filmových zpracování a hrála se na desítkách světových jevišť, patří bezesporu k tomu nejznámějšímu, co velká anglická autorka napsala.

Deset malých černoušků je mojí první knihou od Agathy Christie. Dlouho jsem se chystal na některou z knih od této autorky, ale stále jsem nevěřil tomu, že by mě mohla nějakým způsobem zaujmout. Pak se ke mě dostala náhodně tato kniha a protože jsem hledal něco útlého,co bych si vzal sebou do vlaku a nejlíp to měl za pár dnů přečteno, sáhl jsem po Deseti malých černoušcích. Tohoto rozhodnutí vážně nelituji a rozhodně všem doporučuji.

Už samotná zápletka stojí za to. Na ostrov je pozváno deset lidí, někteří jsou hosty, někteří jsou najati jako zaměstnanci. Po příjezdu na ostrov je však nikdo nevítá. Jsou snad na ostrově sami ?? V průběhu dne jejich příběhu je spuštěna gramofonová nahrávka, která jednoho podruhé obviňuje z věcí, která všech deset návštěvníků "spojuje." Po vyslechnutí této nahrávky vzniká menší panika a hosté začínají být nervozní, někteří chtějí odjet z ostrova, ale to nelze, protože s loďkou odjel převozník, moře bouří a ke břehu je daleko. Hosté jsou tak proti jejich vůli drženi na ostrově, odkud není úniku a aby toho nebylo málo, jeden po druhém umírají podle jistého plánu.

Agatha Christie mě vtáhla do děje a já měl knihu druhý den přečtenou, protože se jedná o slaboučkou knihu, která má pouhých 207 stran. I takto málo stran stačilo na to, abych se seznámil s postavami, jejich prohřešky, byl uveden do situace a pak už jen pátral kdo je vrah. Vraha jsem bohužel neodhalil a ani se za to nestydím, protože kniha je natolik propracovaná, že vrah zde prochází bez povšimnutí a tak je jeho odhalení velice obtížné. Kniha Deset malých černoušků mě vážně nadchla a určitě brzy sáhnu po další z knih od této autorky.

HODNOCENÍ:  100%

Četli jste některou z dalších knih od Agathy Christie ?? Kterou by jste mi doporučili ??

Percy Jackson

Takže tentokrát jsem se rozhodl se vypovídat ze svých pocitů, které jsem nabil při čtení série Percyho Jacksona. Já myslím, že není potřeba tuto sérii moc představovat, protože věřím, že všichni, nebo většina z vás má tuhle sérii v povědomí. Ale pokud by se přeci jen někdo našel, kdo by Percyho neznal, tak ho přiblížím jen ve zkratce.

Sérii Percyho Jacksona vyšla z pera autora Ricka Riordana a u nás jí vydalo nakladatelství Fragment. Celá tato série se točí okolo (v prvním díle) dvanáctiletého Percyho, který se zdá býti normálním chlapcem. Tedy až na to, že trpí hyperaktivitou a dyslexií. To by nebyl až takový problém, kdyby nebyl synem jednoho z řeckých bohů. Toto ho totiž činí polokrevným a jakýmsi terčem pro různá mytologická stvoření. Aby byl chráněn, je uveden do Tábora Polokrevných, kde mají děti jako on zázemí. V každé knize se Percy vydává na výpravu se svými přáteli, aby zachránili nejen Tábor Polokrevných, ale celý svět před nastávajícími hrozbami.

Tak to bylo jen takové rychle shrnutí. Pro mě osobně se stala série Percyho Jacksona čistým zjevením. Já jsem se k této sérii dostal až přes první díl filmu, který byl natočen v roce 2010 s Loganem Lermanem v hlavní roli. Film se mi zalíbil a nadšení po zjištění, že je tento film natočen podle knihy bylo neskutečné. Vlastně ani nechápu, jak se mohlo stát, že mi unikala existence této skvělé fantasy série. Každopádně jsem ihned začal číst první díl Zloděj Blesku, který byl skvělým počtením. Řecká mytologie mi vždy zajímala a provázaní s dnešním světem bylo skvělým tahem. Riordan píše velmi poutavě a po celou knihu udržuje akci. V celé knize není kapitola, kdy by někomu nehrozilo nebezpečí. Tento styl psaní Riordanovi vydržel po všech pět dílů (jmenovitě: Zloděj Blesku, Moře Nestvůr, Prokletí Titánů, Bitva o labyrint, Poslední z bohů). Kdybych měl vybrat knihu, která byla nejlepší, nedokázal bych vybrat. Všechny jsou skvělé, nápadité a nikdy nenudí.

Myslel jsem, že už mě nic nepřekvapí, ale po posledním díle této pentalogie jsem zjistil, že pokračuje volně navazující sérií Bohové Olympu. Měl jsem trochu ostych, ale přečetl jsem zatím první díl Proroctví a jsem mile překvapen, protože tento díl předčil všechny předešlé knihy o Percy Jacksonovi. Nejspíše je to tím, že jsou obměněny postavy (ale Percy se v této sérii vrátí) a že jsou tak skvělé napsané. Jason, Piper a Leo...z této trojice si prostě musíte někoho zamilovat. Já si zamiloval Piper. Zatím jsem u tohoto dílu skončil, protože stejně jako sérii Percyho Jacksona čtu v elektronické podobě v mojí čtečce (což mě mrzí, protože bych tyto knihy vážně rád vlastnil v papírové podobě, ale finance prostě nejsou :/ ) a mám spoustu knih ještě nepřečtených ve své knihovně. Takže až přijde ten správný čas, pustím se do druhého dílu Bohové Olympu Neptunův Syn a už teď se moc těším.

HODNOCENÍ SÉRIE:   90%

Četli jste některý díl Percyho Jacksona ?? Nebo jste viděli některý z filmů ?? Která postava patří k vašim nejoblíbenějším a která k nejméně oblíbeným ??

Oškliví (Scott Westerfeld)

ANOTACE: Každý může být úchvatně krásný, co je na tom špatného? Tally bude brzy šestnáct a už se nemůže dočkat. V jejím světě šestnácté narozeniny znamenají operaci, která člověka změní z fyzicky ošklivého na dokonale krásnou bytost, a tím jej katapultuje do ráje špičkových technologií, kde jedinou prací je nikdy nekončící zábava.

Několik týdnů před narozeninami však Tally potkává novou kamarádku Shay, která si není úplně jista, jestli vůbec chce být krásná. Mnohem raději by se ocitla mimo dokonalý svět, na utajeném místě zvaném Kouř, kde žijí oškliví, kteří se rozhodli vzbouřit proti diktátu a povinnosti být krásný. Když Shay uteče a zanechá Tally zašifrovaný vzkaz s popsanou cestou do společenství, odhalí Tally odvrácenou stranu světa krásných - a není to nic pěkného. Úřady ji postaví před nejhorší volbu, jakou si dokáže představit: buď najde svoji kamarádku a vrátí se s ní zpět, a zároveň prozradí úřadům, kde se úkryt nachází, nebo nikdy nebude krásná. Její rozhodnutí jí navždy změní život...

Na Oškliví jsem se velmi těšil. Tato dystopie mohla být naprostým hitem. Mně se ovšem tato kniha nelíbila. Samotný námět byl skvělý. Jste oškliví, je vám šestnáct a stanete se krásnými. Pak jsou tu lidé, kteří odmítají být krásnými a žijí ve městě jménem Kouř. Asi si dokážete představit, že úřadům se nelíbí, že se jim někdo staví na odpor, takže pravděpodobně proběhnou nějaké nepokoje. Prostě jak říkám, mohlo to být skvělé.

Bohužel Tally je postava, kterou jsem prostě nemohl vystát. Ony všechny ty postavy vlastně hrozně lezly na nervy a kazily mi tak prožitek z celé knihy. Vždyť víte jak se špatně čte, když nemáte v knize žádného oblíbence, kterému by jste mohli fandit.

I když jsem bojoval s každou stránkou Ošklivých a vlastně mi to po celou dobu lezlo šíleně na nervy, chtěl bych si přečíst další díl, protože mi to jako celkový koncept (který každému po dočtení Ošklivých musí být jasný), přijde prostě dobře promyšlené. Na druhou stranu Tally je už tak nesnesitelná, a jako Krásná by mohla být ještě horší. Takže si budu muset hodně promyslet, zda se do Krásných  vůbec pustím.

HODNOCENÍ:  45%

Zajímalo by mě, jak působili Oškliví na vás. Taky vám Tally hrozně lezla na nervy nebo jste si jí oblíbili ?? 

Harry Potter

Tak se po dlouhé době zase hlásím. Teď jsem dlouho dobu nepřidal žádnou recenzi, protože jsem se pustil do čtení  Harryho Pottera (KONEČNĚ!!!!) a na toho není třeba psát recenze, protože předpokládám, že tuhle sérii všichni dobře znáte. A tak abych nebyl ticho zas tak moc dlouho a protože se mi nechce pouštět do nějakých tagů a do natáčení videa se mi zatím také nechce, tak se vám tu alespoň vypovídám ze svých pocitů ze dvou přečtených dílu Potterovské série.

Abych osvětlil, proč čtu Harryho až teď je ten, že jsem dříve viděl filmy a při tom jsem měl doma pět dílů Harryho Pottera. Prostě jsem se nechtěl pustit do jeho čtení, protože ho četli všichni a já byl ve svých mladších létech takový "protiproudař", tak jsem si řekl, že když ho čtou všichni, tak já tedy rozhodně ne. Hloupý děcko :D.

Tak abych se vymluvil, respektive vypsal ze svých pocitů o prvních dvou dílech Harryho. Kámen mudrců mě překvapil. Překvapil mě nejen tím, jak moc se podobal filmu (spíš jak se film podobal knize), ale i tím, jak byl vlastně dětský. I když jsem o tom četl, že je spíše psán pro mladší čtenáře, tohle jsem nečekal. Každopádně to byla výborná kniha. Rowlingová svými detailními popisy vytvořila krásný svět čar a kouzel a výborné charaktery postav. Od Kamene mudrců jsem se nemohl odtrhnout.

Problém přišel až s Tajemnou komnatou. Já nevím, jestli je to tím, že jsem po knize sáhl neprodleně po prvním dílu a nejsem zrovna ten typ čtenáře, který by mohl číst jednu sérii od prvního dílu až do konce, nebo jestli byl vážně slabší....ať tak či tak, druhý díl mě už tak nebavil. Někde v půlce knihy jsem se přestal bavit a četl už jen pro to, abych měl další díl Harryho Pottera odškrtnutý jako přečtený. Je tam spoustu informací, které dotváří filmové zpracování, což je super, ale mně asi začíná vadil samotná postava Harryho. Já si nemůžu pomoct, ale někdy je opravdu na pěst. Teď mě asi všichni začnete lynčovat, ale je to tak. Já tuhle postavu vlastně ani nemám rád ve filmovém zpracování. Harry je na mě až moc kladná postava. Co však u tohoto dílu musím ocenit, je závěr knihy. Skvěle propracovaný záporák. Nechci tu spoilerovat (co když nás je víc, co jsme ještě Harryho nečetli) ale nápad s minulostí. budoucností a přítomností je skvělý.

Teď si dám od Harryho chvíli pauzu a přečtu si něco jiného. Třeba mi pauza prospěje a až se vrhnu na Vězně z Azkabanu, změním názor. Ale už vím, že ze mě asi nebude čtenář, který by dělal pravidelný rereading celé série. Pokud jste četli Harryho Pottera, napište do komentářů váš názor na tyto knihy. Hrozně mě zajímá, jak na vás působí tyto knihy. Napište co si myslíte o filmových zpracováních. Lepší než kniha??? Horší než kniha ??? Který díl je pro vás nejlépe zfilmovaný ?? Jsme hrozně zvědavej člověk :D

Dcera Sněhu (Eowyn Ivey)

ANOTACE: Nesmírně silný, jímavý, brilantně napsaný příběh o nevšedním osudu dvou lidí, toužících po dítěti tak moc, až si jeho existenci přivolají. Román se odehrává v odlehlé aljašské končině a dny jeho hrdinů – Jacka a Mabel – jsou naplněny těžkou prací. Manželé se velice milují a trápí je jen marná touha po dítěti. Když toho roku napadne první sníh, ze samé radosti si postaví venku před domem sněhulačku. Následující ráno je však sněhulačka pryč – a na cestě jsou vidět drobné stopy. V příštích dnech Jack a Mabel několikrát z dálky zahlédnou blonďatou holčičku osaměle bloudící v lese – ale neodvažují se o tom zmínit jeden druhému ze strachu, že se jedná jen o přelud, podnícený dávno pohřbenými nadějemi na vlastní dítě… V tajuplné, překrásné, ale mimořádně drsné krajině se věci mohou jevit jinak než ve skutečnosti. 

Mabel a Jack jsou téměř čtyřiceti letí manželé, kteří žijí na drsném území Aljašky. Jediné, co jim na světě chybí je dítě, které jim zemřelo krátce po porodu. A tak žijí své osamělé životy až do doby, kdy začne období zimy. Sníh v nich vyvolá takovou radost, že se rozhodnou postavit si "sněhulačku" a oblečou jí do teplé šály a palčáků. Druhý den je však všechno jinak. sněhulačka i oblečky jsou pryč a na jejím místě leží jen zakrvácený zajíc. V té době se v lese kolem jejích chaty začne pohybovat malá dívka, která má stejnou šálu a rukavice a co je nejvíc podivné, velmi se podobá jejich předešlý den postavené sněhulačce.

Dcera sněhu mě vážně dostala. Sice romány nečtu, ale tato kniha mě svou anotací velmi zaujala a já věděl, že si jí prostě musím přečíst. Jsem velmi rád, že jsem to udělal. Příběh je rozdělen na 3 části, kdy poznáváme krásnou, avšak především v zimě velmi krutou, přírodu Aljašky a příběh manželů toužících po dítěti. To se jim splní, ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Moc se mi líbí, že až do samotného závěru čtenář neví, kdo, nebo co ona záhadná dívenka je. Pro někoho je skutečná, pro někoho pouhý přelud. Postavy v knize jsou krásně vykresleny a mají úžasné charaktery. Především se mi líbila postava sousedky Esther Bensonové. Takovou ženu se zápalem do života a vyřídilkou by jsme chtěli mít ve svém okolí snad všichni. Alespoň já tedy ano. Eowyn Ivey vytvořila tak silný příběh se silnými charaktery postav a krásnými popisy Aljašské krajiny, že jsem byl vtažen do děje a když jsem zrovna knihu nečetl, přemýšlel jsem nad ní. A to se ne každé knize podaří.


HODNOCENÍ:  100%

Měsíční chvástačka - Červenec 2014

Tak jsem se rozhodl, vám ukázat, co je u mě nového za měsíc červenec. Sice už je srpen, asi bych se nad sebou měl zamyslet, ale snad to nebude vadit :). Tento měsíc se u mě vážně dařilo a protože nemám tolik finančních prostředků, abych si knihy mohl kupovat v takové míře každý měsíc, tak si na to moc nezvykejme :). Tentokrát si to ale můžeme užít, protože jsem měl tento měsíc svátek (nejmenuji se Daniel jak by mohlo vyznít z názvu blogu), takže se mi sešlo pár korunek a já jsem mohl jít utrácet. Tak konec mluvení a jdeme se na to podívat :).

Takže to začalo těmihle dvěma knihami. Obě jsem si pořídil v knihkupectví Neoluxor. Jsou to Muži, kteří nenávidí ženy od Stiega Larssona (konečně jsem se dostal k tomu si knihu pořídit) a Kostičas od Samanthy Shannon. Kostičas jsem již přečetl, tak pokud máte zájem, níže je na knihu recenze .

Jenže já šel do Neoluxoru za týden ještě jednou, protože mi zbyly nějaké peníze navíc, tak jsem si říkal, co bych si tak mohl koupit. A protože jsem se nemohl rozhodnout, tak sem si trochu doplnil série do knihovny. Jsou to Smršť od Johana Theorina, od kterého jsem četl zatím Skrýš a byl jsem nadšen a pak jsem si pořídil Svědkyni ohně od Larse Keplera, protože doma vlastním Hypnotizéra od tohoto autora a byl jsem jím unesen. Paganiniho smlouva mě zklamala, takže tu ani nemá cenu si pořizovat (díky bohu že jsem si jí nekoupil) a doufám, že Svědkyně ohně bude stejně dobrá, jako byl Hypnotizér.

No a cestou z Neoluxoru jsem se ještě stavil v Levných knihách a narazil tam na tyhle krásné knihy. Triologie Chaos od Patricka Nesse a Dceru sněhu od Eowyn Ivey. No nejsou to všechno krásné obálky ?? Dceru sněhu právě teď čtu, jsem v polovině a už teď jí můžu doporučit.

Tak...to jsou moje pořízené knihy v červenci. Já doufám, že vás některá z nich zaujme, přečtete si jí a dáte vědět, jak se vám líbila :). Nebo už jste některou četli ? Napište kterou a co na ní říkáte...jsem zvědavý :). 

Tak mějte hezký den, venku svítí sluníčko, takže vyražte číst někam do přírody a já se zase brzy ozvu ;).