ANOTACE: Přízraky mrtvých se vracejí. Anebo to nejsou přízraky? - Chladný, ponurý říjen na ostrově Öland. Joachim, učitel ze Stockholmu, nedal na pověry o ostrově a se svou rodinou se nastěhoval na výstavný statek Aludden. Tato usedlost však byla vystavěna ze dřeva lodního vraku a říká se, že muži, kteří stavěli blízké majáky, slyšeli z domu výkřiky utopených námořníků. Na jednom trámu v domě jsou ještě pořád vyryta jména mrtvých a všem obyvatelům přineslo toto místo jen neštěstí. Jednoho dne je nalezena mrtvola Joachimovy ženy Katrin. Utopila se za opravdu záhadných okolností. Co se to jen na Aluddenu odehrává? A jakou roli v tom hraje Joachimova sestra, s níž už před nějakou dobou rodina přerušila kontakty?
Kniha je vlastně rozdělena do tří částí, které se navzájem prolínají. Dostáváme se na ostrov Öland, přesněji na statek Alluden, kam se přestěhoval učitel Joakim a jeho rodina (manželka a jejich dvě děti). Jak už je jasné z anotace, Joakimovi umírá manželka a jeho svět se tak zhroutí. Musí se však vzchopit, protože se musí postarat o své dvě děti. Nebude to mít však tak lehké. Nejen že přišel oženu, ale jeho dcera mluví ze spaní s mrtvou matkou a ve stodole nachází podivné věci, které ho nenechají klidným.
Ve druhé části knihy se setkáváme s policistkou Tildou Davidssonovou. Tilda je na Ölandu nová. Pracuje zde na nově otevřené policejní stanici. Ve volném čase se Tilda schází s Gerlofem (bratrem jejího dědečka), který jí vypráví o jejím dědečkovi, který žil na Ölandu. Sotva Tilda nastoupí do nové práce, dostane na starost případ smrti Joakimovi ženy Katrine. Vyšetřování je však brzy uzavřeno a Tilda, která se nedokáže smířit s tím, že Katerine spáchala sebevraždu, pátrá na vlastní pěst.
Třetím příběhem je příběh o pětadvacetiletém Henrikovi Janssonovi a bratrech Sereliusových. Tato skupinka mladíků některé večery usedá k magické tabulce ouia, která jim umožňuje mluvit se zesnulým Alleistrem, který jim dává typy na domy a chaty, kde se nacházejí drahé věci, které by mohli ukrást. A také tak činí.
Dále knihu doplňují krátké kapitoly, které nám přibližují děsivé osudy dalších lidí, kteří kdysi obývali Alludenský statek.
Nechci říct, že by mě kniha vyloženě zklamala. Je to příjemná kniha, která má lehký detektivní nádech a spíše než o detektivku se jedná o duchařský román. Naneštěstí pro tuto knihu jsem dříve od autora četl knihu Skrýš, která mě naprosto vyrazila dech. Smršť nepřináší takovou atmosféru jako právě skrýš a děj je místy až moc natahován. To knize ublížilo asi nejvíc. Na Theorinovi knihy ovšem nezanevřu a určitě si přečtu další z jeho knih.
HODNOCENÍ: 70%
Četli jste některou z Theorinových knih ?? Která se vám líbila nejvíce ?
Žádné komentáře:
Okomentovat