úterý 27. ledna 2015

Názorovka #2 - Ten nejlepší pro Katniss...

Tak je tu druhá Názorovka, a pokud jsem si myslel, že první Názorovka, kde jsem kritizoval knihu Eleanor a Park, bude trnem v oku  a většina z vás mě ukamenuje, tak u druhé Názorovky jsem si tím téměř jistý. Opřu se totiž trochu do milostného trojúhelníku z Hunger games.

A protože to nepůjde bez takového spoileru, tak všichni, kteří ještě nedočetli třetí díl, Sílu vzdoru, a nechtějí si zkazit překvapení, jak to dopadne po milostné stránce, děkuji že jste zavítali na tuto stránku, ale poprosím vás, aby jste odešli, a aby jste nepřišli zkrátka, srolujte stránku až ke komentářům a napište mi, jak se vám Hunger games líbí a kdo je vaším oblíbencem :) Bude mě to velmi zajímat :)

Tak...a teď už by dále měli číst jen ti, kdo mají sérii Hunger games dočtenou nebo ti, kterým nevadí spoiler. Ale pokud tu někdo takový ještě je a čte dále, vzkazuji vám, nezkazte si překvapení a nečtěte to. 

Pusťme se tedy do toho. Tentokrát bych se rád rozčílil právě nad tím, proč všichni tak milujou Peetu. Nemůžu to prostě pochopit. Už od prvního dílu mi byl nesympatický a místy trochu i arogantní a při tom u všech, jak v knize, tak mezi čtenáři, sklízel úspěch. Dokonce i u Katniss, která se zdála býti ve vztazích chladnou, Peeta získal její srdce a chudák Hurikán byl odsunutý na druhou kolej. Naprosto nepochopitelně.

Trio

Při tom byl Peeta, oproti Hurikánovi, naprosto neschopný. Ano dostal se do Arény losem. S tím se nedá nic dělat. Špatná volba, v podstatě byl poslán na jistou smrt. Jeho výhodou však bylo, že uměl mluvit (a maskovat se) a podle mě prostě Katniss ukecal takovým způsobem, až prostě zblbla. Zkrátka mu skočila na tu hru, kterou rozjel před zahájením Hladových her. Zatímco ona bojovala za návrat a potřebovala se probíjet v aréně ostatními splátci, musela se ještě starat o Peetu, který jí prostě zůstal na krku. Kdyby se do arény dostal Hurikán s Katniss, myslím, že by to bylo přesně naopak. V takovém případě by se Hurikán postaral o Katniss a mohlo to být o něco jednodušší a přitom více akce. Ano...jsem na Hurikánově straně a trápí mě, že ho Peeta zastiňuje. 

Filmové trio
Samozřejmě i souhlasím s tím, že kdyby v aréně byla Katniss s Hurikánem, nebylo by to tak napínavé a bylo by to i dosti předvídatelné. Takže jako šokující tah se Suzzane Collins povedl. Ale nemohl Peeta v aréně zůstat stejně jako ostatní splátci ? :D


No schválně. Napište mi dolu do komentářů, kdo se mnou souhlasí. Myslím, že nás moc nebude. Ale napište i Vy, kdo si stojíte za Peetou. Napište, proč ho máte rádi, čím vás přesvědčil, a proč by právě on měl být tím pravým pro Katniss ? Jsem moc zvědavý, jaké se sejdou názory, pokud vůbec nějaké, a třeba mi otevřete oči a já si řeknu: " Aha...tak proto je ten Peeta vlastně lepší." Ale myslím, že se tak nestane :D

Vodní andělé ( Mons Kallentoft)

Nakladatelství: Host
Počet Stran: 423
Vydáno v ČR: 2015

Již po šesté se vydáváme do švédského Linköpingu, kde sídlí oddělení policie, v čele s vyšetřovatelkou Malin Forsovou. Stejně jako v předešlých dílech této rozsáhlé, detektivní série, sledujeme osudy rozvedené matky Malin Forsové, doplněné o detektivní příběh. Někdo zavraždil manželský pár. Jejich těla byla nalezena ve vířivce, v jejich domě. Kde je však jejich pětiletá dcera? Je možné, že její mrtvé tělo leží někde v lesích ? A nebo jde o únos ? Malin Forsová je rozhodnuta pětiletou Ellu najít za každou cenu. Do cesty se jí však staví nedostatek informací a její osobní problémy. A ne jen tak ledajaké. 


Anglická obálka
Jak jsem uvedl v předešlém odstavci, a jak jste si možná všimli, použil jsem větu, že jde o osudy Malin Forsové, doplněné o detektivní příběh. Nebyl to překlep. V této sérii mi jde především o osudy Malin Forsové. Detektivní příběh je pro mě příjemným bonusem, který podtrhává celkový dojem z těchto knih. Ještě u žádné knihy se mi nestalo, že bych se tak moc zajímal o osudy hlavní postavy, nebo jakékoli jiné z postav. Mons Kallentof svoji hlavní postavu této série nechává prožívat situace, které jí, jak se říká, protáhnou osobním i profesním peklem. A vážně si na tom dává záležet. Alkoholismus, pošramocené milostné vztahy a výchova pubertální dcery, která se nyní nachází na studentské koleji a stává se z ní jiný člověk. To vše a ne jen to, jsou věci, které Malin znepříjemňují její život. 




Knihy Monse Kallentofta však nejsou klasickými severskými detektivkami, na které jsme zvyklí. Kallentoftův styl je, místy až, lyrickým dílem, kde se nehraje na krvavé řádění masového vraha. Místo toho nám autor předkládá dílo, kde by se vyšetřování dalo srovnávat s reálným vyšetřováním dnešních detektivních jednotek. Vrah nezanechává žádné hádanky, které by, po jejich vyřešení, dovedli detektivy na zločincovu stopu. Vrah je naopak odhalen na základě výslechů osob, kterých se případ, mnohdy, dotýká jen okrajově, a na následných věděckých expertízách, které vyšetřovatele navedou na správnou stopu. V příběhu jsou zasazeny i části, kde promlouvají mrtvé osoby a popisují, co se kolem nich právě děje. Do příběhu a rozluštění zápletky moc nezasahují, ale dodávají příběhu emocionální stránku, která je pro autora typická. 

Malin Forsová
I když jde již o šesté pokračování v sérii, kvalitativně se stále vyrovnává předešlým dílům. Přesto však přináší novinky, které v předešlých dílech nenajdeme. Jednou z novinek je nová posila oddělení. Neprozradím vám, zda jde o posilu mužského nebo ženského pohlaví, ale předvedla se v nejlepším světle a pokud jsem správně pochopil narážky, je dosti možné, že se dočkáme v dalších dílech problematiky LGBT komunity. Ale o je ve hvězdách. Další novinkou je to, že vyšetřování snad poprvé přesahuje hranice Švédska, a to do opravdu vzdálených míst. Tyhle dva aspekty příjemně ovlivňují celou knihu a do série přinášení nový, svěží vítr. 




Obálka je opět nádherné morbidní a jistý způsobem souvisí i s příběhem. Název "Vodní andělé" se odpoutává od série předešlých knih, které nesly název dle ročních období.  

Na knihy Monse Kallentofta nedám dopustit a vždycky budou mít čestné místo v mé knihovně. Jsem vděčný nakladatelství HOST, že tyto knihy vydává a doufám, že v tom bude i nadále pokračovat. Vodní Anděly doporučuji všem, kteří mají rádi severské detektivky a nevadí jim, že se příběh nenese na sérii brutálních vražd, ale je postaven na psychice postav a vykresleném příběhu. V nejlepším případě bych doporučoval začít prvním dílem "Zimní oběť". Při čtení od prvního dílu máte možnost sledovat, jak Malin Forsová postupně upadá do osobního pekla a ucelíte si tak celkový názor nejen na tuto postavu, ale na celý tým  linköpinského oddělení.

HODNOCENÍ:  94%


pátek 23. ledna 2015

Názorovka #1 - Když se chytnou za ruku, Vesmír se nezastaví!

Rozhodl jsem se založit novou rubriku, kterou jsem takticky nazval "Názorovka". Jak již název napovídá, v této rubrice půjde o to, jak se lidově říká, "vykecat se" ze svých pocitů na knihy, knižní postavy a zkrátka na všechno, co mě nějakým způsobem zaujme, nebo naopak naštve. Berte tedy v potaz, že jde pouze o můj názor a názory se mohou lišit. Nenaštvěte se tedy, když se opřu do něčeho, na co máte vy opačný názor a nebojte se v komentářích vyjádřit svůj názor.

Svoji první Názorovku bych rád věnoval jedné knize, která mi již od Vánoc leží v žaludku a musím se vypovídat z mého, nevalného, pocitu na tuto knihu. A o jakou knihu jde ?

Eleanor a Park

Ano! Jak mnoho z vás již poznalo, jde o knihu Eleanor a Park od Rainbow Rowell. O Vánocích jsem si jí zakoupil jako elektronickou knihu a těšil jsem se, že se mi dostane romantického příběhu, který bude emocionální, a že při jejím čtení budu mít ten přitroublí úsměv, o kterém ani nebudu vědět, že ho mám. Dostalo se mi však v celku chladné sprchy.

Vždyť už i anotace láká na to, že když se ti dva chytnou za ruku, připraví to o dech je i čtenáře. Těšil jsem se na tu chvíli, kdy už se ti dva chytnou za ruku, a když jsem se k tomu kýženému momentu dostal, kupodivu se Vesmír nezastavil. Vlastně se nestalo nic. Dokonce ani ve mě se nic nepohnulo a to si myslím, že jsem emocionálně a romanticky založený člověk. 

Vypadá to, že knihu asi nikdy nedočtu. Skončil jsem v polovině a ani mě moc nezajímá, jak kniha dopadne. Postavy mi byly nesympatické a vlastně všechno co se v knize stalo, mi přišlo nezajímavé a nezachránila to ani Eleanořina "pošahaná" rodinka. 

Zajímá mě, jaký názor máte na knihu vy? Když se ti dva chytli za ruku, udělalo to s vámi něco, nebo jste na tom stejně jako já ? Možná mě tahle kniha nezaujala, protože je určená spíše pro čtenářky, než čtenáře ? Takže jak jste na tom vy slečny ? Líbila se vám kniha Eleanor a Park a proč ??


středa 21. ledna 2015

Cesta pustinou ( Emmy Laybourne)

Nakladatelství : Baronet
Počet stran: 352
Vydáno v ČR: 2014


A je to tady. Skvělá série Monument 14, se přiblížila svému konci. První dva díly ( Monument 14 a Nebe v plamenech ), byly skvělými knihami. Jak to dopadlo s třetím a závěrečným dílem s názvem Cesta pustinou ?? Pojďme si k téhle knize něco říct !

Stejně jako u předešlého dílu, příběh začíná tam, kde Nebe v plamenech skončilo. Děti z Monumentu se dostali do bezpečí a jejich jedinou starostí se stalo odpočívání a hledání svých známých. Docela to vypadalo, že místo trilogie z Monument 14 bude dilogie. Takový konec je přeci skvělý. Všichni jsou v pořádku, všichni jsou spolu a po viru ve vzduchu ani památky. To by však nesmělo jít o Emmy Laybourne, která si našla důvod, proč některé z našich hrdinů ještě jednou protáhne peklem.

Drift
Cesta pustinou, je pro knihu celkem příhodný název. Při čtení jsem měl takový pocit, že děti, které projíždění městy, aby splnily svou misi, jedou přes pustá města, kde jsou jen zbytky lidí. Trochu to na mě působilo depresivně. A pro depresivní chvilky má tato kniha velké předpoklady. Většina věcí, které se zde dějí, jsou podnícené city některých z dětí. Mnoho z nich tedy projde osobní zkouškou. City však nejsou to jediné, co bude našim dětským hrdinům stát v cestě. Mezi lidmi se mluví, že ve vzduchu zůstávají takzvané drifty. Mračna seskupeného viru, který jak se rychle objeví, rychle zmizí.  Jsou drifty skutečné, nebo jde jen o opatření, aby se lidé stáhli do uprchlických táborů ?  

Josie
Co mě velmi oslovilo, bylo vyprávění ze strany Josie. Již jsem se setkali s vyprávěním Deana a Alexe, takže dívčí pohled na věc byl celkem osvěžujícím prvkem této knihy. Navíc byla Josie mojí oblíbenou postavou, takže jsem si čtení opravdu užíval. O vyprávění se Josie střídá s Deanem, který je již zkušeným vypravěčem, takže nám podává informace, jak to vypadá s ostatními dětmi a jaké jsou možnosti jejich počínání. Na nikoho v Cestě pustinou není opomenuto. 

Dokonce i obálka si drží standardní post-apokalyptickou atmosféru. U předešlých dílů jsem si všiml a věřím že vy jistě také, že obálky souvisí úzce s dějem. Přemýšlel jsem tedy ještě před přečtením, o co asi v tomto případě na obálce jde. Vsázel jsem na to, že jde o Deana. Podle všeho o Deana ale nejde.

Emmy Laybourne v posledním díle trilogie hlavní hrdiny vůbec nešetří. Právě naopak. Josie prožívá  své nejhorší období a vlastně až teď nám autorka ukázala. Jak moc silný charakter nám předkládala po celé tři knihy, a až v té poslední ho vyzdvihla na světlo světa. Po Monumentu 14 se mi bude opravdu stýskat. Postavy jsem si velice oblíbil a Emmy Laybourne dokázala, že je skvělou autorkou, která dokáže přijít se skvělými, svěžími a neotřelými nápady a vytvořit tak díla, která se řadí téměř na vrchol žánrové pyramidy. 


HODNOCENÍ:  87%

úterý 20. ledna 2015

Unboxing #5

Miluji ten pocit, když přijedu po delší době domů, kde na mě čeká balíček s knihou. Tentokrát šlo o obchod, výměnu knihy za knihu, přes českou poštu. Byla to moje první zkušenost s takovouto výměnou. Trochu jsem měl strach, ale všechno dopadlo dobře. Kniha došla, mnou odeslaná kniha, byla také doručena, takže na mé straně absolutní spokojenost :). A co že jsem si za svoji knihu vybral jako náhradu ???


Jde o moji první knihu od Kena Folleta. Většina ho jistě zná, jako autora Pilířů země. Pokud někdo však četl Sněžnou slepotu, určitě dejte vědět, jak se vám tahle kniha líbila :)


Ale anotace zní zajímavě...

...a úryvek je taky zajímavý. Takže to by bylo, aby se mi kniha nelíbila :)

sobota 17. ledna 2015

Unboxing #4

Jak jistě spousta z vás zjistila, na Bux.cz začali povánoční slevy. Ve výprodeji se objevily dokonce knihy, jako je Monument 14, nebo Dech. Takže pokud jste si tyto knihy chtěli přečíst, nebo pořídit. Teď máte možnost tyto knihy mít, za krásných 54 korun.

Já však tyto knihy již četl, a protože jsem nechtěl zase utratit tak moc, tak jsem si vybral jen ty, které jsem ještě nečetl a toužil sem po nich. 

Tak to je zatím největší balíček, který mi kdy s knihami došel :D


...a obsahoval tyto krásné knihy. Star trek není pro mě, ale pro kamaráda. Říkal sem si, že když pořídím nějakou knihu, která nebude pro mě, ale bude mnou někomu darována, nebudu se cítit blbě, že jsem zase utrácel za knihy :D

Pokud jste některou z knih četli, určitě dejte vědět, jak se vám líbila :)

úterý 13. ledna 2015

Kukuřičný město: Zápisky z konce světa (Andrew Smith)

Nakladatelství : Host
Počet Stran: 300
Vydáno v ČR: 2014

"Sex, skejty, cigára a kudlanky. Výstřední, originálně absurdní příběh o dospívání a konci světa." Takto je představována kniha Kukuřičné město, kalifornského rodáka, Andrewa Smitha. O čem tato kniha je a stojí vůbec za přečtení ? Pojďme se podívat do Kukuřičného města ve státě Iowa, kde právě začal konec světa.

Jak jsem již psal v popisku, nacházím se ve státě Iowa, ve městě Ealing. Zde žije šestnáctiletý Austin Szczerba se svou rodinou. Austin má svého nejlepšího kámoše Robbyho a stejně jako většina jeho vrstevníku, má i dívku Shann, kterou miluje. Je tu však jeden problém. Austin kromě Shann, miluje i svého kamaráda Robbyho.

To už by samo o sobě stačilo na samotnou knihu. Andrew Smith je však trochu jiným autorem, než na který jsem byl, alespoň já, doposud zvyklý. K roztržitosti a zmatenosti hlavního hrdiny z jeho sexuality, se do knihy ještě mísí prvky apokalyptického žánru. Na světlo světa se dostal virus, který se na vzduch nikdy dostat neměl. Konec světa je na dosah a spolu s ním i hladovějící kudlanky, které mají v hlavě jen dvě věci. Jídlo a sex.

Když jsem knihu poprvé držel v ruce a četl anotaci, řekl jsem si: "...to je kniha, kterou zrovna teď chci číst. Přesně na to mám náladu." Tohle nadšení mi však nevydrželo ani do půlky knihy. Andrew Smith má velmi osobitý a ojedinělý styl psaní, který ne každému sedne. Uprostřed rozřešené věty vás vyprávění přenese o několik desítek let zpět, kdy nás Austin seznamuje se svojí rodinou, a to tak do hloubky, že se na chvíli podíváte až do pravěku. Není to však úplně bezúčelné navracení. 

Ve stylu psaní tedy, v mém případě, chybu hledat nelze. Postavy jsou v rámci možností sympatické, i když jde o výrostky, kteří nedělají nic jiného, než že kouří, tahají sebou skejty a v Austinově případě přemýšlí, s kým by se raději vyspal. S Robbym, nebo snad se Shann ? A tímto už jsem se přiblížili k samotné věci, která mi na knize neskutečně vadila.

Pokud myslíte, že zde vytáhnu jako chybu nejasnou Austinovu sexualitu, jste vedle. Tím  nejhorším co se v knize dělo, je nekonečné opakování některých věcí. Asi milionkrát se zasekneme u problému, zda je Austin homosexuál, milionkrát se dozvíme, že Austina rajcuje každá věc na kterou pohlédne nebo pomyslí a také nás neustále dokola seznamuje, jak jsou lidi k sobě příbuzní, kdo byl koho otec, nebo čí je tohle matka. Mě to neskutečně rozčilovalo, a jak jsem si na začátku knihy liboval, jakou super cool knihu jsem to začal číst, na konci jsem jí odkládal s úlevným pocitem, že je to konečně za mnou. 

Dalším problémem asi bylo to, že moje představa o knize byla taková, že to bude něco jako nálet sarančat. Zkrátka BUM a máme tu miliony kudlanek nábožných, které ničí vše, co jim přijde do cesty a je jim jedno, zda to je z masa, plechu, nebo je to rostlinného původu. To sem se ovšem trochu mýlil. 

Nerad bych od knihy někoho odradil. Pokud vám nevadí, že uslyšíte stále dokola několik určitých věcí, je dost pravděpodobné, že vás kniha bude opravdu bavit. Najde se v ní pár akčních scén, občas jsem narazil na pasáže, kde příběh hrál na emocionální stránku a o humor zde také není nouze. Knize nic nechybí, ale spíš jí toho dost přebývá. 

Velmi oceňuji, že Andrew Smith přišel s tak originálním příběhem a s opravdu zajímavým způsobem, jak bojovat proti apokalypse. 

Kukuřičné město je knihou, která v sobě nese zajímavý námět a za přečtení každopádně stojí. Doporučuji každému, kdo má rád knihy, které v sobě nesou trochu fantasy a apokalyptické hrozby. Myslím, že především čtenáři mezi 15-17 lety tuhle knihu budou milovat.

HODNOCENÍ: 72%

pátek 2. ledna 2015

Knižní shrnutí za rok 2014

Tímto článkem Vás oficiálně vítám v Novém roce 2015 :). Ale ještě než se všichni vrhneme pořádně do života s patnáctkou na konci, pojďte se se mnou podívat, jak tomu bylo v roce 2014 s mými přečtenými knihami :)

Svůj blog jsem založil na konci července 2014, takže mám za sebou zatím 6 měsíců blogování. Není to zatím žádná sláva, ale já počítal s tím, že po prvním měsíci mě to přestane bavit, asi jako všechno ostatní. 

Za tento půlrok jsem napsal 21 recenzí a celkově jsem za rok 2014 přečetl 41 knih, což je pro mě docela úspěch :). Dále jsem získal 4 lidi, kteří se mě rozhodli sledovat na google+, což je pro mě další úspěch. Pro mnoho z vás to jistě není velké číslo, protože když koukám, kolik lidí sleduje blogy Vás ostatních, tak jsem opravdu hodně nízko. Ale já jsem nedoufal ani v jediného člověka a tak všem, kteří mě sledují, moc a moc děkuji :) 

Abych za rok 2015 nabral více takovýchto lidí, prostě se zeptám, co by jste rádi na mém blogu viděli, nebo co vás nejvíce zajímá. Je to trochu sebestředné ptát se na věc, abych se já měl co nejlépe a měl větší úspěch, ale já bych rád, aby jste rádi četli můj blog a rádi se na něj i vraceli. K tomu právě patří otázka, co by jste rádi :) 

Já se zaměřil pouze na recenze, protože mi přijdou pro blog o knihách nezbytné, ale pokud chcete, abych občas udělal nějaký tag, nebo rádi čtete tématické články, vše se dá nějak udělat. Tak vás prosím o pomoc a radu, co bych měl na tento blog přidávat za věci.

A teď už k tématu. Jak už jsem psal výše, přečetl jsem za celý rok 2014, 41 knih a tedy vám přináším těch 10 nejlepších, které na mě nejvíce zapůsobily :)
Všechny obrázky knih jsou přidané z webu www.cbdb.cz

Na závěr vám všem přeji do Nového roku: všechno nejlepší, hodně šťastných chvil, mnoho a mnoho překrásných knih, které vám budou celý rok jen a jen zlepšovat náladu a především zdraví, protože bez zdraví to prostě nejde :).

A jaké knihy jste za rok 2014 přečetli vy, a které vás nejvíce ovlivnily a nejvíce se vám líbily ??