neděle 5. dubna 2015

Útěk do divočiny (Jon Krakauer)


Nakladatelství: Columbus
Počet stran: 268
Vydáno v ČR: 2010

V dubnu 1992 se mladý muž z dobře situované rodiny vydal stopem na Aljašku, kde pak zcela sám putoval pěšky do divočiny ležící na sever od Mount McKinley. Jmenoval se Christopher Johnson McCandless. Předtím věnoval 25 000 dolarů svých úspor na dobročinné účely, vzdal se svého auta a většiny svého majetku, hotovost, kterou měl v peněžence, spálil a vymyslel si pro sebe nový způsob života. O čtyři měsíce později našel jeho rozkládající se tělo lovec losů...

Takovýto text Vás uvítá hned na deskách této knihy. Možná si řeknete, že když už víte o co jde a jak to vlastně dopadne, je celkem zbytečné si tuto knihu číst. Opak je pravdou. Útěk do divočiny má v sobě zvláštní poselství. Je to příběh o touze, svobodě a odříkání, okořeněný krásou Aljašské krajiny a ne jen její. Přírodě, její kráse a krutosti, je v této knize věnováno dosti stran.

Je nutno říci, že jde o skutečný příběh. Možná proto tak dobře působí její příběh na emoční stránku čtenáře. To že je hned na začátku řečeno, jak to s Chrisem dopadne překvapivě hodnotím velmi kladně, protože jsem s ním více prožíval jeho strastiplnou cestu a stále jsem doufal, že to dopadne jinak. Že to byl jen tah autora, aby byla kniha lépe prodávána. Bohužel tomu tak nebylo.

Chris je čtyřiadvacetiletým chlapcem, který vystudoval vysokou školu, má v celku dobré zázemí a přesto není spokojen. Je znechucen společností, která hýbe světem a ví, že se proti ní nedá bojovat. Proto se rozhodne udělat něco pro sebe. Uteče z domu a vydá se na Aljašku. Je velmi ovlivněn autory stylu jako je Gogol, Tolstoj či Jack London, jejichž knihy na něho velice zapůsobily. V knihách, které u něho byly nalezeny, bylo několik označených pasáží a jeho vsuvek, které jsou v této knize uvedeny na začátcích kapitol. Díky nim si můžete udělat lepší obrázek o duševním stavu Chrise McCandlesse. 

Jon Krakauer (autor knihy) v knize říká, nesnažím se nikomu vnutit svůj názor na Chrise. Někteří lidé ho považují za
blázna, někteří říkají, že si za vše mohl sám, protože nebyl dostatečně připraven na takový krok, aby přežil sám v divočině a třetí skupina lidí ho označuje za odvážlivce a staví se na jeho stranu. Co se týče mého názoru, stojím za Chrisem. Už řpi čtení této knihy mě několikrát proběhlo hlavou, že bych si nejraději také zabalil pár věcí, především knihy, a odešel někam do neznámých krajin. Bohužel jsem na to moc velkej poseroutka a tak mi nezbývá nic jiného, než na Chrise pohlížet s obdivem.

Jediné co bych knize opravdu rád vytkl, je to, že neobsahuje fotografie. Několikrát jsou zde popisovány fotografie z Chrisova dětství a fotografie, které vyfotil během své cesty, případně ho vyfotily lidé, které potkal na svých cestách a že jich nebylo málo. Přitom jich je plný internet. Myslel jsem, že kniha neobsahuje fotografie, protože si rodina nepřála tyto fotografie zveřejňovat, ale když jsem se podíval na Googel, fotek jsem našel několik a používám některé i v tomto článku.

Knihu jednoznačně doporučuji všem. Myslím, že si z ní každý něco odnese a pokud se Vám nechce číst kniha, koukněte se na film, který nese stejný název jako kniha. A kdyby jste si knihu půjčovali v knihovně, zkuste jí hledat v cestopisech, ať nedopadnete jako já a nebloudíte hodinu ve světové literatuře a několikrát se osočíte, že jste opravdu slepí :D.

HODNOCENÍ: 98%


Zajímalo by mě, jaký máte názor na Chrise McCandlesse máte Vy? Tedy pokud jste četli knihu, nebo viděli film. Považujete ho za šílence nebo na něho hledíte s respektem a případným obdivem ?? Svěřte se mi :)

4 komentáře:

  1. Jo, jsem taky jeden z Chrisových obdivovatelů, taky jsem hned chtěla zabalit, ale pak jsem si uvědomila, že tady žádná pořádná divočina není (a tam kde je mi nikdo nedovolí stanovat). A do ciziny mě to neláká. I když šílenec to byl taky, já bych byla mnohem opatrnější. Ale stejně myslím, že mu to za to stálo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je pravda, že v naší zemi není divočina, a když už to vypadá,že člověk našel osamělé místo někde hluboko v lesích, potká stovky houbařů :D.

      Vymazat
  2. Jé! Útěk do divočiny. Nepovažuji Chrise za šílence, jen za někoho, kdo byl o něčem přesvědčený a šel si za tím, to je super! To, že měl smůlu je věc druhá. A myslím, že to fakt smůla byla - stačilo málo a mohl se z tama dostat pryč.
    Útěk do divočiny je také jeden z případů, kdy je film skoro tak dobrý jako kniha. =)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je na tom to nejhorší. Chybělo málo a Chris mohl celou věc přežít a knihu o tomto dobrodružství mohl psát on sám. I když si myslím, že by se takovou věcí nechtěl chlubit a pokračoval by dál ve své pouti.
      Na film se chystám v nejbližších dobách podívat a trochu si to s knihou samozřejmě porovnat. Ale podle ohlasů to vypadá, že máš pravdu a film je opravdu tak podařený, jako kniha.

      Vymazat