A je konec. Předtím než se s touto sérií ale rozloučíme, máme před sebou bezmála 500 stran příběhu, který rozhodně stojí za přečtení. Začněme ale od začátku.
Knihovna duší začíná přesně tam, kde jsme se s předešlým dílem rozloučili. Jsme tedy v Londýnském metru, pryč z časové smyčky a s netvorem za zády. V této situaci se ovšem nacházejí jen tři naši hrdinové, a to Jacob, Emma a mluvící pes Addison. Ostatní podivné děti jsou zajaty společně s ymbrynami a hrozí jim smrtící nebezpečí. Jejich životy jsou v rukou posledních třech hrdinů, kteří se vydávají na nebezpečnou cestu za jejich záchranou. Podaří se jim včas najít a zachránit jejich přátele a všechny ymbryny?
Na této nebezpečné výpravě se dostáváme na místo, které je nejspíše tím nejdepresivnějším místem, které jsme v této sérii navštívili. Zde se střetáváme s těmi největšími vyvrženci, které může podivný svět nabídnout. Mimo jiné zde naši hrdinové potkávají převozníka Sharona, který se nenadále stává jejich průvodcem, pomocníkem a ochráncem na cestách Ďáblovým akrem. Právě zde by měli být vězněni Jacobovi přátelé a všechny ymbryny. Dokáže Sharon naše hrdiny uchránit a můžou mu vůbec věřit?
Sirotčinec slečny Peregrinové je sérií, která si u mě nezískala zrovna nejlepší postavení. Trvalo mi docela dlouho, než jsem vstřebal zklamání, které nastalo v druhé polovině prvního dílu a trvalo i po celý druhý díl. Nemohl jsem ani s přesností určit, do jakého žánru bych tuto sérii zařadil, protože byla vážně podivná. Rozjasnilo se mi až s přečtením tohoto dílu.
Autor vnáší do příběhu nová místa a postavy, které jsou rozhodně zajímavá, možná zajímavější, než byly v předešlých dvou dílech. Ďáblův akr je vážně podivným místem, kde se střetávají ti nejhorší z podivných, kteří mohou existovat. Z postav na mě nejvíce zapůsobila Matka prach, která by si zasloužila více pozornosti. Větší pozornost by si zasloužila i samotná Knihovna duší. Toto místo autor vytvořil naprosto skvěle a rád bych se o ní dozvěděl ještě o trochu více.
Kdybych měl v příběhu najít nějaké nedostatky, určitě by se nějaké našly. Například se mi moc nelíbilo, jakým způsobem autor někdy řešil krizové situace. Ransom Riggs totiž využívá způsob náhody, kdy se na poslední chvíli všechno podaří, a to bez jakéhokoli důvodu. Prostě to tak najednou je a jdeme dál. Myslím, že tyto části mohl autor více promyslet a snažit se alespoň odůvodnit, proč se tak stalo.
Konečně jsem u této série získal i pocit, že jsou fotografie pouze doplňujícím faktorem, který příjemným způsobem ovlivňuje dějovou linku a ne naopak. U druhého dílu jsem totiž měl pocit, jako kdyby byl příběh uměle vytvořen tak, aby se shodoval s fotkami, které jej doprovázely. O to více si tohoto dílu vážím.
Když jsme u fotografií, musím pochválit i grafickou stránku, která je opět povedená. Fotografie krásně doplňují příběh a je jich v knize dostatek na to, aby jsme si je pěkně užily. Co se týče obálky, je dle mého názoru nejlepší z celé série. Musím se přiznat, že nevím, jak vypadaly předešlé díly pod přebalem, ale u této knihy musím ocenit nápad, kterým jsou desky pod přebalem zdobeny. Přední strana je totiž podepsána všemi podivnými, se kterými se v této sérii setkáváme, a kteří dostaly větší prostor v příběhu. Tento designe se mi velmi líbí.
Když to tedy vše shrnu, třetí díl mě velice překvapil. Je trochu smutné, že jsem v této sérii našel opravdové zalíbení až v době, kdy jsem přečetl poslední díl, ale nic nevylučuje možnost, že si jednou celou sérii přečtu znovu. Teprve teď si ji náležitě užiji! Závěrečný díl tedy hodnotím kladně a možná mě i trochu mrzí, že je opravdu konec. Ale nikdy není všem dnům konec a třeba se autor opět někdy přihlásí s novou knihou, která bude pocházet z Podivného světa.
HODNOCENÍ: 82%
Velice děkuji nakladatelství JOTA, že mi knihu poskytla jako recenzní výtisk.
Knihu můžete zakoupit ZDE
