neděle 31. prosince 2017

Ty vyber, kdo přežije (Stephan R. Meier)



Na začátku všeho byl nápad. Nápad stvořit dokonalý svět, který zajistí dlouhověkost a bude natolik technicky vyspělá, že se za vás o všechno postarají stroje. Máte hlad? Tak čekejte až zazvoní zvonek, protože mikročip implantovaný ve vašem těle už odeslal informaci a jídlo je na cestě. Nemusíte se bát, že by se netrefilo do vašeho vkusu. Bude přesně vyhovovat tomu, na co máte právě chuť a navíc to bude odpovídat vašemu zdravotnímu stavu a klesající energetické hodnotě. A takhle to funguje naprosto ve všech oblastech. Vítejte v EDENU. 

Za tím vším stojí společnost EUKARYON, která si najala nejlepšího a nejchytřejšího člověka v oboru, Ruperta. Rupert stvořil algoritmus a vytvořil tak věc, která nejen že obstará všechny věci za vás, ale dokonce se postará i sám o sebe a sám se zdokonaluje. Nikdy tak už nebudete mít o nic nouzi a bude stále lépe.

Hlavní postavou je téměř třicetiletý Spark, který je synem jednoho ze spoluzakladatelů EDENU. Jeho život okrajově sledujeme od jeho dětství, ale k hlavnímu slovu se Spark dostává až ve chvíli, kdy je EDEN vytvořen a on v něm žije svůj šťastný život. Tedy až na sny, které mu připomínají nepříjemné věci, které se udály v jeho dětství. Něco není v pořádku, ale Spark není schopný přijít na to, co by to mohlo být. Mohla by se za maskou dokonalosti skrývat utopie a touha po moci?

Popsat celý příběh vůbec není jednoduché. Kdybych vám měl vysvětlit všechno, co se v této knize odehrává a kolik příběhů tu sledujeme, tak by to zabralo celý den. Navíc bych to ani nedokázal, protože příběh je natolik dobře vymyšlený a komplikovaný, že jsem ne všemu porozuměl.

Jedná se totiž o knihu, která potěší především náročnější čtenáře, a to především fanoušky thrillerů a sci-fi. Pokud se vyžíváte v knihách a filmech, které se zabývají vidinou dokonalé budoucnosti a všelijakými těmi futuristickými vymoženostmi, tak tohle bude kniha přesně pro vás.

Určitě si v ní najdete část, která vás bude bavit. Kniha se totiž rozděluje na tři části. První částí je doba před VÝBĚREM, což je označení pro umělou inteligenci, která řídí život v EDENU. Tahle část zabírá přes polovinu knihy, protože autor si skutečně nastudoval veškeré možné informace a vymyslel si komplikovaný příběh, takže má v této části opravdu co říci. Pro mě tato část patřila mezi ty nudnější, protože nejsem technicky založený a ne moc sci-fi fanoušek.

Po uplynutí poloviny knihy přichází druhá část, a to samotný VÝBĚR. Vše je spuštěno a nová éra právě začíná. Tahle část mě bavila naopak ze všeho nejvíce, protože má takový nádech post-apokalyptického světa, což já zase můžu. Navíc jsem si zde oblíbil postavu Tylerovi matky, která se se svými dětmi a sousedem vydávají na nebezpečnou cestu, aby mohli mimo EDEN přežít. Ano slyšíte správně. Zatím co v EDENU vládne klid a pohodlí, venku, tam v divočině, nastal naprostý chaos.

A závěrečná část je ta po VÝBĚRU. Něco se přihodilo a Spark to musí napravit, protože mu vzali něco, bez čeho on nechce žít. Jediná možnost jak to dostat zpět, je vzepřít se systému a prchnout do divočiny, kde na každém kroku může jít o život. Závěrečná část je skutečně dobře napsaná, autor má spoustu zajímavých myšlenek a je vidět, že skutečně ví o čem píše. Samotné vyvrcholení je poměrně rychlé a zajímavě vypointované.

Co se mě týče, tak nepatřím zrovna mezi ty čtenáře, kteří by se vyloženě rochnily ve sci-fi žánru. Navíc nejsem moc technicky založený, takže první část knihy, což je opravdu více než polovina celkové knihy, jsem sice rozuměl o čem se mluví, ale i kdyby tam autor psal hrozné nesmysly, tak bych mu je věřil. První část jsem si tak moc neužil a musel jsem se jí hodně dlouho prokousávat. Jak mile ale přišla druhá část a skončilo vyprávění o všelijaké technice, tak se začalo pracovat na rozvíjení samotného příběhu, a to už jsem si zase skvěle užíval. Dalo by se tedy říct, že to je tak padesát na padesát. Když ale přihlédnu k tomu, jak skvěle to má autor vymyšlené a kolik si dal práce se sbíráním informací a samotný napsáním, tak musím nějaké to procento přihodit k dobru. Postavy jsou navíc dobře vykresleny a s rozmanitými charaktery, takže nakonec to nebyl ztracený čas.

HODNOCENÍ: 69%

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství OMEGA. Pokud vás tato kniha zaujala, tak jsem moc rád a zakoupit ji můžete přímo na stránkách nakladatelství OMEGA, nebo na stránkách KNIHKUPECTVÍ DOBROVSKÝ. 

neděle 10. prosince 2017

Hluboký hrob: Dítě útesů (Viveca a Camilla Sten)


Dvanáctiletá Tuva žije na švédském ostrůvku Haro, který je obklopen spousty menších ostrůvků a útesů. Jediný způsob dopravy je tedy možný pouze lodí. Tuva tak každý den se svými spolužáky nastupuje na "školní" loď a není to pro ni nic příjemného. Nejenže se Tuva bojí okolního moře a plavba jí nedělá dobře, ale nezapadá ani mezi své spolužáky. Nevyhne se tak uštěpačným poznámkám a opovrhujícím pohledům. Tento školní den však přinese tragédii, která navždy změní Tuvin život. Celý ostrov je ponořen do hluboké mlhy a ve škole se koná orientační běh, při kterém se ztrácí Tuvin spolužák. Není však prvním člověkem, který v poslední době beze stopy zmizel.

Tuva však cítí, že se schyluje k něčemu hroznému. Pronásledují ji noční můry, začíná vídat podivná stvoření a s mořem je něco moc špatně. Jako by v něm sídlilo něco nebezpečného, co čeká jen na ní a snaží se jí dostat. Tuva se rozhodne zjisti, co se stalo jejímu spolužákovi a při hledání této odpovědi se nejvíce dozví o sobě samotné. Proč k ní promlouvají temné hlasy a co měla znamenat ta světla, která se snažila zavést jejího spolužáka do hlubokého lesa? Tuvin přerod je nastolen a už nikdy nebude tou samou dívkou, kterou byla doposud.

Na Hluboký hrob - Dítě útesů jsem se velice těšil, protože jsem v určité chvíli neviděl nic jiného, než reklamy na tuhle knihu. Anotace zněla velmi pěkně a perfektně pasovala do mého žánru knih. Po pár stránkách však přišla poměrně studená sprcha, protože se ukázalo, že kniha je napsána pro opravdu mladé čtenáře. Primárně bych jí přiřadil pro čtenáře mezi dvanáctým až patnáctým rokem, což už jsem téměř dvojnásobně překročil. Ne že by to měl být nějaký problém, ale očekával jsem něco trochu jiného.

Viveca Sten je ale zkušenou autorkou, která se primárně věnovala detektivnímu žánru a Dítě útesů je její první fantasy knihou pro mládež, kterou napsala za spolupráce se svou dcerou Camillou. Na knize se tak projevilo, že jí píše již zkušená autorka. Příběh je dobře vystavěn, postavy poměrně dobře vykresleny a je jasně vidět, že autorky věděly co dělají. V tom by problém nebyl. Jediné co mi na podobných knihách vadí je to, že v nich vystupují "děti", které se během chvíle stanou neohroženými hrdiny a dospělí jsou těmi, kteří jim sekundují. Těžko se věří tomu, že dvanáctiletá dívka vyběhne v noci z domu, otec jí za žádnou cenu nemůže dohnat, ani to moc nezkouší, a soused jí bez problému půjčí v noci svoji loď.To jsou prostě věci, které mi vadily a skřípal jsem u nich zuby.

Kromě té uvěřitelnosti ale nemám nic, co bych knize vytkl. V jistém směru chápu i tu lehkou nesmyslnost, protože když se píše pro mladší čtenáře, je primární zaujmout příběhem a některé věci prostě musí jít stranou a na uvěřitelnost se moc nehledí. Když se na knihu podívám očima svého mladšího já, tak by se mi kniha určitě líbila více a možná by patřila mezi mé oblíbené, protože mytologická stvoření, která se v příběhu vyskytují, jsem prostě v mladí hltal každým coulem. Proto si myslím, že pro mladší čtenáře jistě půjde o zábavné čtivo, které přinese i dávku toho napětí.

Dítě útesů je za mě tedy určitě dobrá kniha, ale především pro mladé čtenáře. Pokud tedy sháníte ještě nějaký knižní dárek pro svého malého čtenáře, nebo by jste naopak chtěli ze svého dítka čtenáře udělat, tak tato kniha by mohla být tou pravou, která by je mohla zabavit. Krátké kapitoly a větší styl písma navíc zaručuje to, že příběh plyne rychle a není tak problém ani těch 400 stran, které Dítě útesů má. Také jde o první díl trilogie, takže se nebojte, že by pak dítě strádalo nad dalšími příběhy. I když si po tom uzavřeném konci nedokážu představit, jakým směrem se budou další díly ubírat.


NYNĚJŠÍ HODNOCENÍ: 65%

HODNOCENÍ MÉHO MLADŠÍHO JÁ: 87%

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství OMEGA. Pokud vás tato kniha zaujala, tak jsem moc rád a zakoupit ji můžete přímo na stránkách nakladatelství OMEGA, nebo na stránkách KNIHKUPECTVÍ DOBROVSKÝ. 




středa 6. prosince 2017

Oheň srdce (Kate A. Boorman)


Oheň srdce je třetím dílem, který uzavírá trilogii Smrtná zima, jejíž první díl vyvolal mezi čtenáři rozporuplné pocity. Mně osobně se Smrtná zima líbila, a to samé platí i pro druhý díl, který nese název Temná tání. Závěrečného dílu jsem se ale stejně bál, protože mohl být skvěle uzavřen, ale taky mohl celou sérii pěkně zkazit. Rozhodl jsem se, že nebudu dlouho vyčkávat a hned co u náš Oheň srdce vyšel, jsem se do něho okamžitě pustil.

Třetí díl se otevírá tam, kde předešlý díl skončil. Posunuli jsme se jen o pár týdnů dopředu, ale nic převratného se za tu dobu nestalo. Emmelin se usídlila se svým nejlepším přítelem Tomem v Matisině vesnici, kde žijí prvotní obyvatelé. V této vesnice poznávají nejen nové lidi, ale i nový způsob života, než který znaly ze své osady. Mohlo by se zdát, že je vše idylické, kdyby se nad všemi neklenul mrak, který nese název Dominium. Dominium si totiž činí nároky na veškeré pozemky a je na Emmelin, aby Dominiu učinila nabídku, která by mohla mezi těmi dvěma odlišnými světy uzavřít dohodu.

Nejedná se o nic jiného, než o lék na krvácení, které postihuje mnoho lidí a na nějž existuje jen jediný lék, který se skrývá v určité bylině. Jak se ale ukazuje, tak lék, který prozatím užíval Matisin lid přestal účinkovat a krvácení si opět nachází nové oběti. Naše snící děvčata však mají věštecké sny, které je nepřetržitě vedou zpět k pevnosti, kde celá cesta započala a odkud pochází Emmelin. Nezbývá nic jiného, než zjistit odpovědi na všechny otázky a vydat se zpět na cestu "domů". Venku však není bezpečno a cesta rozhodně není krátká.

Jak jsem se zmínil již na začátku recenze, tak tuto sérii jsem si v celku oblíbil. Nic na tom nezměnil ani poslední díl, který se mi překvapivě líbil úplně stejně, jako předešlé dva díly. Zásluhy na tom nemá nikdo jiný, než autorka Kate A. Boorman, která jako by si vzala k srdci výhrady čtenářů, které se vztahovaly nejen na příběh, ale i na postavy a rozhodla se s tím něco udělat. Posun je rozhodně znát, a to i na stylu psaní, který lehce plyne, a to i v případech, že probíhá velice akční scéna.

Místy to však vypadá, jako kdyby autorka zbytečně chvátala. Dala si sice práci s popisem Matisiny vesnice a jejich způsobům života, ale podle mě tomu věnovala až zbytečně moc stránek. Nejvíce jsem se v tomto díle těšil na Emmelinin návrat do pevnosti, k tomu však došlo na posledních 60 stránkách a navíc jen tak mimoděk, jako by se při jejím odchodu nic nestalo. I když jsem si první část knihy hodně užíval, tak bych byl radši, kdyby se radši více věnovala návratu do pevnosti.

Knize však nechyběla akce ani napětí a dokonce mi ani nevadily moc postavy, s kterými jsem měl v předešlých dílech místy problém. Z Emmelin se stala celkem slušná hrdinka, která sice není dokonalá, ale odvaha jí tedy rozhodně nechybí. Dokonce si už ani nezpůsobuje sama bolest, aby přišla na jiné myšlenky. Tedy alespoň to nedělá tak často, jako tomu bylo u prvního dílu. Ostatní postavy se mi také líbily, i když se autorka podle mě mohla ještě trochu více ponořit do jednotlivých, vztahových linek. Jen by ještě postavy nemusely dělat ty samé chyby, jakých se dopustily v předešlém díle, ale to už bychom asi chtěli trochu moc.

Co se týče obálky, tak nemá cenu tady o ničem polemizovat, protože jak jsme zvyklí, nakladatelství Host odvedlo opět skvělou práci, a to na celé této trilogii. Obálky jsou jednoduché, krásně spolu korespondují a jakoby i souzněly s obsahem, který se v knihách skrývá. A to se nepovede u každé knihy. Prostě tady je to jasná 100% práce.

Ve výsledku jsem tedy se závěrečným dílem spokojen a vlastně jsem stejně tak spokojen i s celou touto trilogií. Není to nic, co by učinilo převrat v rámci YA literatury, ale má rozhodně co nabídnout. Vlastně do dnes nevím, do jakého časového období bych tento příběh zařadil. Mohl by se klidně odehrávat v minulosti, ale stejně tak by mohlo jít i o dystopický svět, který by se mohl odehrávat v přítomnosti. Na tom ale nezáleží. Hlavní je, že jsem si tyto knihy opravdu skvěle užil a za sebe je můžu doporučit.

HODNOCENÍ: 80%